Vaše názory a otázky

Napsal mi Zemědělský svaz ČR, tak jsem jim odpověděl. Zde to je:

Datum: 21. května 2014
Napsal mi Zemědělský svaz ČR, tak jsem jim odpověděl. Zde to je:

Vážený pane předsedo, vážený pane doktore,

dovolte mi odpovědět na váš dopis z 6.5., č.j. 14066 touto formou.
Mým osobním postojem ve vztahu k vašim dotazům jsou tyto odpovědi:


i. úroveň financování SZP 2014-2020 a budoucí směřování financování SZP
Úroveň financování v tomto rozpočtovém období je na evropské úrovni uspokojující, v budoucím období by měla zůstat na stejné úrovni v zájmu stability a předpovídatelnosti pro nezbytně strategicky uvažující zemědělce.
Pro ČR však je zmenšení celkového rozpočtu ne příliš pozitivní - preference vyjednavačů minulé vlády však byla v jiné oblasti.
 
ii. zvýhodňování malých farem (degresivita přímých plateb, redistributivní platba v I. pilíři SZP, degresivita plateb LFA, atd.)
Jsem pro zvýhodnění malých farem, jejichž náklady na produkci jsou vyšší než u velkých podniků. V konfliktu mezi racionalizací výroby a otázkou vyšší zaměstnanosti, odpovědnosti a udržitelnosti jsem spíše na straně zaměstnanosti atd.
 
Přitom jsem si plně vědom zásadních rozdílů mezi ČR a některými dalšími postkomunistickými státy a zbytkem EU, kde nedošlo k státem řízené kolektivizaci. Vzhledem k aktuálnímu stavu tedy chápu jasný zájem ČR na udržení možnosti mírně dorovnávat dotace pro velké zemědělské podniky z národních zdrojů.
 
iii. ozelenění přímých plateb a výrazná orientace II. pilíře SZP na environmentální problematiku
Greening akceptuji jako současný trend v EU i u nás. Zejména, pokud principy ozeleňování nebudou znamenat pouze půdu ležící ladem, ale i produkci plodin s komerčním potenciálem - i přidanou hodnotou ve formě tvorby pracovních míst.. 
iv. vnitřní a vnější konvergence přímých plateb napříč teritoriem EU
Narovnání podmínek pro zemědělce ČR a ostatních států EU10+2+1 a EU15 považuji za rozumné a správné. Společný trh by měl znamenat i reálné společné podmínky. 
v. vhodnost vázat přímé platby na produkci nebo cesta tzv. úplného decouplingu.
Je povinností EU vyplývající z mezinárodních závazků provádět proces oddělování dotací od produkce. S tím nelze moc dělat, vyjma případné politické změny a tlaku EU na změnu podmínek světové obchodní organizace. To osobně nepovažuji za příliš praktické ani představitelné v příštích letech. 
 





Napsala mi Charita Česká republika se 4 dotazy, tak jsem jim odpověděl. Zde to je:

1. Jak chcete zabezpečit přístup (migrantů a uprchlíků?) k mezinárodní ochraně?
Důsledným dohledem na plnění mezinárodních závazků národními orgány odpovědnými za přímé jednání a zacházení s migranty a uprchlíky. Spoluprací s agenturou EU pro koordinaci azylových politiky EASO na Maltě. 
 
2. Co by se mělo změnit, aby hrál Evropský parlament větší roli v této oblasti?
Suše právnicky řečeno, z ustanovení článku 3 (2) Smlouvy o EU (stanovení prostoru svobody, bezpečnosti a práva) a článků 67 (2) a 78 Smlouvy o fungování EU vyplývá, že přinejmenším v oblasti azylové a migrace politiky již Evropský parlament má díky Lisabonské smlouvě maximální nyní možnou pravomoc - tedy, je spolu s Radou spolutvůrcem legislativy v určené oblasti, může předkládat Soudnímu dvoru žalobu pro neplatnost vybrané legislativy.
 
Mezi konkrétní kroky jak zlepšit pozici EP a také obecné fungování tohoto typu politik by tedy patřila zásadní změna smluv, která by např. dala EP právo legislativní iniciativy, anebo, jako první krok alespoň zrušila pravidlo jednomyslnosti na Radě s cílem usnadnit postup rozhodování. šlo by však o politicky velmi citlivý krok.
 
3. Co by podle vás mohlo přispět k vymýcení hladu ve světě?
Nedomnívám se, že v dnešním světě je hlad tak závažným problémem jako byl před několika desítkami let. Mnohem závažnější je přístup světové populace k vodě, lékům a lékařské péči a konečně k dobře oceněné a důstojné práci. Nejnovější fáze zemědělské "zelené" revoluce, které umožňují uživit raketově rostoucí populaci Indie, případně ve spojení s moderní logistikou a plánováním zajistit rychlou potravinovou pomoc zejména africkým oblastem postiženým hladomorem jsou pozitivní přínosy naší civilizace.
 
Zásadní je také zamezovat člověkem, především rozvrácenými nebo tyrany ovládanými režimy způsobené umělé hladomory. A to i za cenu přehodnocení Charty OSN.
 
4. Jakou roli by měla hrát Evropa při snižování hladu nejenom v rozvojových zemích, ale i v rámci EU?
Jako největší světový donor rozvojové pomoci EU již částečně svou roli plní dobře. Jen je třeba lépe kontrolovat kanály distribuce a prostředků přímo v místě určení. A nespokojit se jen se zajištěním a stabilizací situace, ale i s nastavením trvale udržitelného a růst umožňujícího stavu.
 
Co se vnitřní politiky proti hladu (resp. chudobě) týče, by EU měla nabízet intenzivnější koordinační pomoc jednotlivým odpovědným členským státům. Výměna nejlepších informací a postupů, v případě akutní krize i výměny zdrojů a hmotné pomoci, je tou nejlepší rolí. Stávající smlouvy o EU nedávají orgánům EU příliš kompetencí v této oblasti.
 
 
S pozdravem,
 
E. Hulicius, 4. na kandidátce KDU-ČSL

Tvorba INTERNETOvých stránek